Vyšetření glukózy v moči - upozornění pro lékaře
Na základě doporučení České společnosti klinické biochemie ČLS JEP a České diabetologické společnosti ČLS JEP z 10.9.2003 s aktualizací 1.9.2005 a aktuální platností lze konstatovat, že stanovení koncentrace glukózy v moči ať už v rámci oGTT nebo samostatně nepatří z hlediska diagnózy diabetu mezi vyšetření doporučená.
Výše uvedená doporučení mimo jiné uvádějí:
- Kvalitativní ani kvantitativní zkoušky průkazu či měření glukózy v moči nejsou řazeny mezi základní nástroje diagnózy diabetu, ani sledování jeho stavu jako vyšetření založená na průkazech.
- Znalost hodnot glukózy v moči nepřináší žádné zásadní informace o stavu pacienta, jeho choroby a nemá kauzální vztah k hodnotě glukózy v plasmě (krvi), pokud její hodnota nepřekročí 10 mmol/l (renální práh). Interindividuální hodnota renálního prahu však silně kolísá.
- Sledování glukózy v moči může sloužit pouze jako nedokonalá náhrada sledování glukózy v krvi osobními glukometry, a to jen tam, kde není pacient prokazatelně schopen/ochoten dosáhnout akceptovatelné kvality práce s glukometrem.
- K zabezpečení nezbytných analytických podmínek plně postačuje použití testovacích proužků.
- Mez detekce glukózy v moči při použití testačních (diagnostických) proužků by se měla podle manuálu WHO pohybovat kolem 5,5 mmol/l.
- Je nutné zabránit bakteriální kontaminaci vzorků močí rychlým provedením analýzy, krátkou mimolaboratorní dobou odezvy, případně skladováním vzorků při 4°C. Oxidanty (peroxidové látky, chlornany) působí falešnou pozitivitu reakcí, reduktanty (zejména pak kyselina askorbová) falešnou negativitu.