betaGP : protilátky proti beta2-glykoproteinu I
Stanovení protilátek proti β2-glykoproteinu I se využívá k diagnostice primárního a sekundárního antifosfolipidového syndromu.
Klinické aplikace:
Protilátky proti β2-glykoproteinu I patří do skupiny antifosfolipidových protilátek, které jsou namířeny převážně proti komplexům skládajícím se z negativně nabitých fosfolipidů (např. kardiolipin) a proteinů plazmy jako jsou β2-glykoprotein, protrombin, protein C nebo protein S. Byla zjištěna také reaktivita proti izolovanému β2-glykoproteinu I. β2-glykoprotein I, také nazývaný apolipoprotein H, je β2 globulin o velikosti 50 kDa, který je in vivo asociovaný s lipoproteinem, krevními destičkami a fosfolipidy a který, jak se zdá inhibuje vnitřní koagulační dráhu, aktivitu protrombinázy a ADP-dependentní agregaci krevních destiček. Antifosfolipidové protilátky se obvykle vyskytují v sérech pacientů se systémovým lupus erythematosus a souvisejícími onemocněními a jsou typické pro rozvoj sekundárního antifosfolipidového syndromu (APS). Antifosfolipidové protilátky u pacientů bez jiných autoimunitních onemocnění jsou charakteristické pro primární APS.
| Druh veličiny: |
Arbitrární koncentrace |
| Jednotka: |
arb. j. U/ml |
| Klíč NČLP: |
14174 |
| Materiál k analýze: |
sérum |
| Stabilita v krvi: |
|
| Stabilita v séru: |
4 - 8 °C: 3 d, -20 °C: 4 t |
| Poznámka ke stabilitě: |
Vyhnout se opakovanému zmrazování a rozmrazování vzorku. Ikterické, lipemické, hemolyzované nebo bakteriemi kontaminované vzorky není možno zpracovat. |
| Odběr: |
3 – 5 ml srážlivé krve. Sklo nebo plast bez úpravy. Vhodné je vyšetření po zátěži. |
| Referenční hodnoty: |
Negativní hodnoty: 0-16 U/ml
Hraniční hodnoty: 16-24 U/ml
Pozitivní hodnoty: > 24 U/ml |
| Zvýšené hodnoty: |
Antifosfolipidový syndrom |